.

Brněnský architektonický manuál

 
 

Životopis architekta

Architekt a urbanista Otakar Oplatek se narodil 20. března 1907 v Brně. V letech 1924–30 studoval na brněnské České vysoké škole technické. Dva roky po absolutoriu se na univerzitu načas vrátil jako asistent profesora Krohy v Ústavu architektury. Od roku 1934 pět let působil v ateliéru Jindřich Kumpošta, kde se podílel na projektech několika rodinných domů v Rezkově ulici. Byl autorem řady funkcionalistických portálů obchodů. Společně s Josefem Poláškem a Heinrichem Blumem byl spoluautorem budovy První moravské spořitelny v Jánské ulici v Brně. V roce 1939 se stal vedoucím oddělení územního plánování Zemského úřadu, kde působil až do konce 50. let. V této době se věnoval především urbanismu a rekonstrukci památek, významně se podílel na obnově mikulovského zámku.

V roce 1958 získal místo vedoucího architekta v nově zřízeném ateliéru Krajského projektového ústavu (Stavoprojektu), jeho spolupracovníky byli mimo jiné architekti Ivan Ruller, Vilém Zavřel a Boleslav Písařík, s nimiž se podílel na projektování budovy Janáčkova divadla.[1] Tito architekti navrhli také sportovní areál za Lužánkami. V roce 1975 odešel do důchodu. Otakar Oplatek zemřel 2. června 1985. Velká část jeho pozůstalosti je uložena v Muzeu města Brna. Kromě architektury se Oplatek věnoval i figurální a krajinné kresbě.

LV



[1]      V roce 1958 byla vypsána soutěž na budovu Janáčkova divadla, ve které zvítězil návrh autorů Jana Víška, Viléma Zavřela a Libuše Žáčkové-Pokorné. Projekčními pracemi byl pověřen nově zřízený ateliér Stavoprojektu Brno, který vedl Otakar Oplatek, hlavním inženýrem projektu byl jmenován Vilém Zavřel. Členkou ateliéru byla i architektka Žáčková-Pokorná a Jan Víšek byl přizván jako externí expert, který ale záhy od spolupráce upustil. Na jeho místo pak nastoupili noví zaměstnanci ateliéru, Ivan Ruller a Bohuslav Písařík. Původní návrh z roku 1958 byl přepracován, definitivní verze projektu vznikla roku 1963. Architekti si rozdělili úkoly následovně: Vilém Zavřel s Libuší Žáčkovou-Pokornou vypracovali interiéry divadelního sálu a jeviště, Ivan Ruller interiéry společenské části a Bohuslav Písařík dal podobu vnitřku provozního zázemí. Stavba proběhla v letech 1960–65.  

 

Prameny / Bibliografie

 

Adéla Horová, Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Praha 1995