.

Brněnský architektonický manuál

 

Karta domu

Zpět do seznamu

Šmejkalova, Drnovická, Bráfova, Petřvaldská (Žabovřesky) Brno Žabovřesky

MHD: Bráfova (TRAM 1)

GPS: 49°12'21.207"N, 16°34'18.197"E

 

Architekti

Audionahrávka

Stáhnout mp3
Stáhněte si nejnovější verzi flash playeru pro zobrazení přehrávače

Fotogalerie

Text objektu

V roce 1928 se na nově zbudovaném brněnském Zemském výstavišti uskutečnila u příležitosti desátého výročí založení republiky Výstava soudobé kultury v Československu. Součástí tohoto rozsáhlého architektonického projektu byla i výstavní kolonie Nový dům v Brně-Žabovřeskách, kde vznikla podle návrhů předních domácích architektů skupina šestnácti malých rodinných domů s minimálním stavebním programem. Kolonie navazovala na jiné podobné evropské projekty, z nichž k nejvýznamnějším patří stuttgartská kolonie Weissenhofsiedlung, zbudovaná podle urbanistického návrhu Ludwiga Miese van der Rohe v rámci výstavy Die Wohnung v roce 1927.
Brněnská varianta iniciovaná soukromými staviteli Čeňkem Rullerem a Františkem Uherkou a podpořená Svazem československého díla měla prezentovat moderní úsporné individuální bydlení pro střední vrstvu, s předem zadanou výškou a kubickým tvarem domů. Jedním z cílů organizátorů bylo vytvořit prostor pro experimentální výstavbu, která by se pokusila řešit otázky týkající se nových materiálů, konstrukcí a dispozičních inovací při stavbě rodinného domu. Na vybraném pozemku pod Wilsonovým lesem stanovili Bohuslav Fuchs a Jaroslav Grunt, na základě půdorysů domů dodaných devíti architekty, rozvržení a parcelaci území. Domy byly rozmístěny volně po obvodu klínovitého pozemku s vnitřní společnou parkovou plochou, která je dnes rozdělena na soukromé oplocené zahrádky.
O tom, jak problematické však bylo přijímání progresivních myšlenek nové architektury ze strany veřejnosti, svědčí problémy spojené s prodejem domů během konání Výstavy soudobé kultury v Československu. Zvláště inovace týkající se změn ve funkčním rozvržení vnitřních prostor narazily na nepřipravené publikum. Stavitelé proto žádali architekty, aby jim počkali s vyplacením honorářů, protože po několika měsících od otevření kolonie nebyl dosud žádný dům prodán: Výstava moderního bydlení, nedojde-li k povolení prodloužení do konce listopadu t. r. [1928], bude uzavřena. Prodloužení jistě nepřinese víc než dosud, zvláště všední dny budou velmi slabé a z dosavadních výsledků jest viděti naprostý neúspěch celé akce. […] Měli jsme nejlepší úmysly, stavby jsou způsobilé k prodeji, dosud však není prodán z domů ani jeden a zájemců jest velmi málo, ač snažíme se jak insercí, tak prostřednictvím zprostředkovatelů dáti domy na trh, stojí v dopise od stavitelů Rullera a Uherky, adresovaném Jaroslavu Gruntovi.
Poválečný osud kolonie Nový dům nebyl o mnoho šťastnější. Malé rodinné domy s prostorově omezenou dispozicí, určené pro mladé rodiny, byly za socialismu využívány jako vícegenerační, což vedlo k řadě přestaveb a výrazných zásahů do původní koncepce staveb. Velkou roli sehrála také dosud neexistující památková ochrana objektů i urbanistického celku kolonie. V dnešní době je proto její podoba zcela změněna a jednotlivé domy se již dají jen těžko rozpoznat.

PH


 

Stavebník

 

Ruller & Uherka

Literatura

 

 

Rozšířené vyhledávání