.

Brněnský architektonický manuál

 

Karta domu

Zpět do seznamu

Veveří 2217/127 (Žabovřesky) Brno Žabovřesky

MHD: Tábor (TRAM 3, 11)

Spojovací (TROL 34, 36)

GPS: 49°12'35.923"N, 16°35'15.695"E

 

Architekt

Audionahrávka

Stáhnout mp3
Stáhněte si nejnovější verzi flash playeru pro zobrazení přehrávače

Typ objektu

Fotogalerie

Text objektu

Na počátku 30. let se MUDr. Václav Šilhan, který působil od roku 1924 na porodnické a gynekologické klinice v Brně, rozhodl vybudovat vlastní gynekologické sanatorium. Architektonické řešení objektu na pozemku v ulici Veveří svěřil Janu Víškovi, a tomu se podařilo vytvořit moderní stavbu, jejíž minimální estetika korespondovala s nejnovějším technologickým vybavením kliniky. Architekt spolupracoval se zadavatelem i na druhé etapě výstavby, která zahrnovala přilehlý soukromý dům rodiny Šilhanovy na vedlejším pozemku.
Dispozice šestipodlažní stavby sanatoria byla důmyslně rozvržena tak, aby na sebe jednotlivé prostory kliniky funkčně navazovaly a nabídly pacientkám maximální pohodlí. Vstup do budovy se nacházel v průjezdu v levé části dispozice, z něhož byla přístupná přijímací hala a čekárna. Odtud klientky vcházely do hovorny a následně do ordinace, na kterou přiléhala místnost s rentgenem a laboratoř. Po vyšetření jim byla k dispozici odpočívárna se sociálním zařízením, která ústila zpět do vstupní haly. V prvním patře se nacházely jedno- a dvoulůžkové pokoje, kuchyň a přijímací místnost lékaře ústící do zahradní verandy, ve druhém patře byl navíc umístěn prostorný operační sál. Pokoje byly i ve třetím a čtvrtém patře spolu s provozními místnostmi a terasou. Jednoduché uliční průčelí členěné podélnými okny je akcentováno vertikální prosklenou stěnou schodiště. Vstup do průjezdu na levé straně kompozičně vyvažuje velké okno operačního sálu ve druhém patře.
Krátce po dokončení budovy sanatoria se Václav Šilhan rozhodl pro stavbu vlastního domu na vedlejší parcele. Fasáda formálně navazuje na starší budovu, pouze suterénní a přízemní část je zvýrazněna světlým keramickým obkladem. V suterénu se nacházel velký společenský sál s klavírem, otevřený do zahrady, a do ulice orientovaná jídelní část. Na ni navazovala přípravna a kuchyně, umístěná do suterénu sanatoria, kde byla i spíž, sklepy a byt domovníka. Ze společenské haly vedlo schodiště do přízemí, které bylo opět propojeno s vedlejší budovou a nacházely se v něm laboratoře a rehabilitační místnosti. V prvním patře s převýšenou halou byly umístěny pokoje dětí, hosta a pána domu, který navazoval na přijímací lékařskou místnost v budově sanatoria. Druhé patro bylo věnováno ložnicím rodiny, třetí patro rozšiřovalo lůžkovou část sanatoria a ve čtvrtém patře se nacházely ložnice personálu s terasou. Jedinečné bylo i vybavení interiéru obou budov, které zahrnovalo opaxitem obložené koupelny, pokoje pacientek a společné prostory vybavené moderním nábytkem z ohýbané oceli nebo mramorové obklady společenské haly.
Václav Šilhan se během druhé světové války zapojil do odbojového hnutí Obrana národa, na zajištění zdravotnického materiálu tehdy věnoval částku 100 000 K. V roce 1942 byl proto zatčen gestapem a transportován do koncentračního tábora Mauthausen, kde zřejmě zahynul. Jeho soukromé sanatorium se roku 1954 stalo součástí gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Brno a dále sloužilo svému účelu. Podmínky pro pacientky za komunistického režimu ovšem zdaleka nedosahovaly předválečné úrovně. Po revoluci byla klinika restituována a soukromý vlastník vnitřní prostory po rozsáhlém požáru v roce 2003 zcela přestavěl.

PH

 

Památková ochrana

 

Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany

 

Rozšířené vyhledávání