.

Brněnský architektonický manuál

 

Karta domu

Zpět do seznamu
   

C240

HUSŮV SBOR CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ 1926 - 1928

 

Botanická 590/1 (Veveří) Brno Střed

MHD: Smetanova (TROL 32, 34, 36)

Antonínská (TRAM 1, 2, 4, 6, 8, 9, 10, 12)

Grohova (3, 9, 11, 12)

GPS: 49°12'13.304"N, 16°36'11.325"E

 

Architekt

Audionahrávka

Stáhnout mp3
Stáhněte si nejnovější verzi flash playeru pro zobrazení přehrávače

Typ objektu

Fotogalerie

Text objektu

V roce 1920, krátce po vzniku Československa, byla založena i Církev československá husitská, jejímž posláním bylo vytvoření čistě české náboženské platformy a vymezení se vůči římskokatolické církvi a jejímu napojení na habsburskou monarchii. Důležitou roli v hledání národní identity hrál odkaz k tradici české reformace a husitství. Prvním patriarchou se po odštěpení pravoslavné větve duchovenstva stal teolog a profesor náboženství Karel Farský. V Brně se první bohoslužby nově vzniklé náboženské obce konaly na nádvoří Nové radnice a v Besedním domě, současně se pomocí sbírky začaly shromažďovat finanční prostředky na stavbu vlastního sboru.
V roce 1927 byl od města Brna zakoupen svažitý pozemek v městském sadu v ulici Botanické, na místě bývalého hřbitova. Současně byla vypsána architektonická soutěž, ve které zvítězil návrh Jana Víška; druhé místo obsadil se svým projektem Bohuslav Fuchs. Oba návrhy se vyznačují značnou tvarovou jednoduchostí a výrazovou čistotou a dá se říci, že kromě zásad funkcionalismu vystihují i základní postoj husitské církve hlásající úctu k vědecké pravdě: „Co je pravdivé, je i dobré (charakter etický); co je pravdivé, je i krásné (charakter estetický).“ První varianty Víškova řešení dokonce nepočítaly ani se stavbou věže, která byla do projektu zapracovaná až na naléhání zadavatele. Stavba využívá svažitý terén tak, že hlavní nástupní nádvoří je přístupné po schodech a vchod do sboru nad úrovní ulice je umístěn v boční fasádě. Vstupní průčelí je zcela hladké, zvýrazněné pouze kalichem nad prostým portálem, za nímž se nachází sborová síň zakončená vyvýšeným kněžištěm. Odtud jsou přístupné další místnosti zázemí a také věž přiřazená asymetricky k uliční fasádě.
Z ulice se vchází do suterénního vestibulu se čtveřicí sloupů železobetonového skeletu a do navazujícího společenského sálu, který je umístěn pod chrámovou síní a kněžištěm. Součástí sálu bylo původně i jeviště s orchestřištěm a zázemí pro účinkující, ve vestibulu byla přímo naproti vchodu situována šatna, vlevo bufet a napravo od vchodu pokladna. V současné době se v těchto suterénních prostorách nachází restaurace a kulečníkový sál.

PH

 

Památková ochrana

 

Husův sbor je nemovitou památkou na menším chráněném území, číslo rejstříku ÚSKP: 45045/7-95

Literatura

 

 

Rozšířené vyhledávání