.

Brněnský architektonický manuál

 

Karta domu

Zpět do seznamu
   

C261

OKRESNÍ NEMOCENSKÁ POKLADNA 1922 - 1924

 

Nerudova 321/11, Zahradníkova 321/6 (Veveří) Brno Střed

MHD: Nerudova (TRAM 3,4,9,11,12)

Rybkova (TRAM 3, 11)

Konečného náměstí (TROL 25, 26,38,39)

GPS: 49°12'22.832"N, 16°35'42.725"E

 

Architekt

Audionahrávka

Stáhnout mp3
Stáhněte si nejnovější verzi flash playeru pro zobrazení přehrávače

Typ objektu

Fotogalerie

Text objektu

Na začátku 20. let se představitelé Okresní nemocenské pokladny rozhodli vybudovat nové reprezentativní sídlo. Po sloučení s Všeobecnou dělnickou a podporovací pokladnou se zvýšil počet jejich klientů a stávající prostory ve Francouzské ulici nedostačovaly. Stavebníci oslovili architekta Jindřicha Kumpošta, který v roce 1922 vypracoval projekt na zastavění nároží ulic Zahradníkovy a Nerudovy. Okresní nemocenská pokladna se rozhodla využít státní podpory v rámci zákona o stavebním ruchu, která byla podmíněna vybudováním nájemních bytů ve dvou třetinách stavby. V šestiposchoďové budově tedy zaujímaly úřadovny a lékařské ordinace pouze zvýšené přízemí a první patro, ostatní plochu stavby zabíralo 56 bytů.
Půdorys stavby ve tvaru písmene A kopíruje nároží ulic Nerudovy a Zahradníkovy. Monumentální blok ukrývá dvě nádvoří oddělená jednopatrovým spojovacím křídlem, ve kterém se nacházely laboratoře a zasedací síň nemocenské pokladny. Kumpošt použil progresivní konstrukční řešení tvořené železobetonovými pilíři, které mu dovolily ztenčit obvodové zdivo ze 100 na 45 cm, a tím značně urychlit stavební práce, jež trvaly pouze rok. Konstrukční systém se projevil i na fasádě, která je až do výšky třetího patra tvořena polosloupy přerušovanými hranolovitými stropními patkami. Ve výšce čtvrtého patra se nachází průběžný balkon, který se opakuje i v posledním patře, původně pokrytém po vzoru mansardových střech pálenými prejzy.
Hlavní vchod se nacházel v nárožním průčelí a byl náležitě zvýrazněn předstupujícími sloupy s plastikami klečících postav od sochaře Václava Macha, které mají symbolizovat sociální poslání nemocenských pokladen. Výrazné vertikální členění a plastické prvky na fasádě poukazují na vliv německého architektonického expresionismu a českého národního slohu. Toto řešení je zároveň promítnutím použitého konstrukčního systému, nejde tedy o pouhé dekorativní dodatky. Expresivní charakter dodával stavbě kromě Machových soch také červený nátěr fasády. Jeho použití vycházelo z tehdejších diskuzí a obhajob barevnosti fasád, která představovala opozici k bezvýrazné šedi staveb z dob Rakouska-Uherska.
Budova představovala nejmoderněji vybavenou stavbu té doby v Československu. Kromě ústředního topení zde fungoval systém pneumatické pošty pro rychlou komunikaci mezi jednotlivými odděleními, dokonalé vybavení lékařských ordinací, čtyři elektrické zdviže a automatická telefonní ústředna propojující 75 telefonních stanic.
V roce 1928 byla k Okresní nemocenské pokladně podle Kumpoštova návrhu přistavěna budova ambulatoria (Zahradníkova 2), kde byly zřízeny ambulantní kliniky a chirurgické oddělení. V 50. letech přešly obě budovy do správy Městského ústavu národního zdraví v Brně a započala se etapa postupných nevratných adaptací interiéru. V dnešní době patří objekty městu Brnu a slouží pouze lékařským účelům. Všech 56 bytů se používá jako ordinace nebo čekárny, což vede k degradaci původní promyšlené dispozice, která se změnila v soubor tmavých chodeb a stísněných místností navozujících dojem provizorních řešení.

PH

Památková ochrana

 

Nemocenská pokladna, z toho jen průčelí, je nemovitou památkou s číslem rejstříku ÚSKP: 48526/7-7842

Literatura

 

 

Rozšířené vyhledávání